Velká část z nás kdysi v dětství zažívala organizované polykání rybího tuku. Trpěli jsme tento obřad s nechutí, zhnusením, někteří zvraceli. Tehdy zřejmě ještě nikdo, ani naši (m)učitelé, netušil, že pravidelně požíváme nejdostupnější a nejjednodušší chytrou drogu.

Posledních asi patnáct let narůstá využívání tzv. chytrých drog (smart drugs) geometrickou řadou. A to i mezi naprosto zdravými lidmi. Koncem dvacátého století tyto látky již vydělávaly svým producentům miliardy dolarů. S lehkým úsměvem na tváři připusťme, že přirozené přírodní látky (byť esencované), kdysi podávané šamany před lovem či bojem, přebírají řízení naší vyspělé civilizace…

CO JSOU TO CHYTRÉ DROGY

Jednoduše: Jsou to látky, které mají schopnost zvýšit mozkovou činnost. Ovšem nikoli proto, že by byly jakkoli geneticky inteligentní či snad nanorobotické. Mnohé z těchto látek – farmaceutik bylo původně užíváno k léčbě nemocí jako např. demence, Alzheimerova choroba atp., nebo dokonce zcela odlišným (jakoby na mozkové činnosti nezávislým) nemocem jako je ovládání močového měchýře, rytmus dýchání, srdeční arytmie či spánková apnoe. První průkopníci této nyní tolik populární oblasti Duke Pearson a Sandy Shaw propagovali tyto povzbuzující drogy již v 70. letech uplynulého století. To ovšem byly v kursu naprosto jiné drogy. Sice již končila květinová doba marihuany a LSD, nicméně nástup nových chemických derivátů degradoval veškeré »drugs« do kriminalizované roviny (REGENERACE 2/2002, SE STANISLAVEM GROFEM O REVOLUCI MYŠLENÍ). Díky již zmíněnému rybímu tuku můžeme s nadsázkou prohlásit, že tady, za »železnou oponou« jsme v užívání smart drugs předběhli zbytek světa.

MOZEK (A NERVOVÝ SYSTÉM) VE ZKRATCE

Náš nervový systém se zhoršuje vlivem přirozeného stárnutí, nadměrným zatěžováním toxickými látkami (alkohol, kouření, chemické látky v ovzduší či potravinách aj.). Takové poškození je obvykle způsobeno oxidačním procesem, který ničí mozkové buňky a vytváří volné radikály – ty potom v mozku páchají další škody. Přestože mozkové buňky nelze obnovovat (poslední výzkumy to však vyvracejí), lze právě pomocí tzv. chytrých drog (ale i dalších látek jako jsou například vitaminy) jejich odumírání zpomalit či výrazně omezit. Zlepšením přirozených vlastností mozku pomocí povzbuzujících látek je možné vytvořit nové vazby, případně obnovit nefungující spojení mezi buňkami – přenos elektrického proudu – a umožnit tak správnou výživu i do té doby »hladovým« buňkám. Neurony (mozkové buňky) jsou po tisících pospojovány s ostatními neurony, které tak dohromady tvoří obrovskou propojenou síť. Větší množství propojení usnadňuje vyslání informace z jednoho neuronu do jiného, takže mozek pracuje lépe. Chytré drogy mohou tím pádem zlepšit některé mentální funkce, a to především díky vyššímu přenosu kyslíku do mozku.

Celkový pohled neurochemie na tuto problematiku je však mnohem složitější. Budeme schopni naučit se pražský telefonní seznam během snídaně? Nikoliv. I když zdokonalení paměti může být v některých případech opravdu značné, skutečnost není zdaleka tak skvělá. Přestože účinky neurochemikálií a chytrých drog jsou ve vyspělém světě prozatím většinou odsouhlaseny, vědci se dosud zcela neshodli na tom, jak skutečně působí na zdravého člověka. Mnohé testy byly prováděny na zvířatech a na pacientech s mentální disfunkcí. Dlouhodobé studie se zdravými lidmi však již také existují. Například pokusy na lidech středního věku prokázaly po čtyřech týdnech užívání Piracetamu zlepšení mentálních funkcí mozku. (Existují však také studie prokazující příznivé účinky ostatních tzv. zakázaných drog. Viz prokazatelné léčebné účinky marihuany atp.) Mnozí vědci a lékaři jsou však stále přesvědčeni, že jsou to všechno podvrhy a mohou napáchat lidem rozhodnutým pro samoléčbu těmito látkami více zla než užitku. Uvážíme-li však, že vědci v průběhu doby a se stále novými objevy svá stanoviska průběžně revidují, není od věci některou takovou látku – chytrou drogu vyzkoušet.

ZKOUŠKA – SAMOLÉČBA

Rodiče i oba starší sourozenci celý můj život nic nenadělali s jednou z mých horších vlastností. A když budu zcela upřímný, samotnému mi to dál v životě přináší neustálé komplikace. Nestačilo mi totiž spálit se o rozpálenou plotnu jednou (a už vůbec jsem se nespokojil s rozumným vysvětlením), potřeboval jsem dojít co nejširšího, snad až absolutního poznání. Pokračuji v tom dodnes.

Když jsem se v roce 1995 při vyčerpávajícím pobytu ve Spojených státech dozvěděl o chytrých drogách, o kterých moji američtí známí vyprávěli v košatých větách přehnaně euforické báchorky, o zkoušce – samoléčbě bylo rozhodnuto.

První kroky s mými poučenými přáteli směřovaly do lékáren a prodejen zdravé výživy. Zkoumal jsem reklamní letáky a cílenými dotazy zaměstnával magistry. Jakou nejúčinnější chytrou drogu zvolit? Po nějaké době bádání a rešerší mezi nepřeberným množstvím zázračných preparátů zvítězil D-Ergotox forte. Samozřejmě s ohledem na mé současné objektivní zdravotní problémy – chronická únava, ospalost (přesto nespavost), tělesná slabost, roztěkanost, nechuť k jídlu. Můj praktický lékař by řekl, že jde o přepracování, a navrhl dovolenou na chalupě. (Ovšem tady, v Americe?) U vítězného preparátu bylo v návodu uvedeno, že toto vše za mne vyřeší bez vynuceného odpočinku, že se používá také k léčbě některých nemocí, jako je alkoholismus, demence, srdeční arytmie a senilita, může však také zdokonalit paměť a vnímavost i u zdravých lidí, obsahuje látky zvyšující tok informací mezi levou a pravou hemisférou, tudíž napomáhá řešit kreativní úkoly (a nejsou přitom známy závažnější nežádoucí účinky!). Objev! Zázrak v mých rukou! Co lepšího pro filmaře, jenž potřebuje být stále ve střehu?

Okamžitě jsem začal samoléčebnou kúru. Již první dny užívání jsem se cítil jako znovuzrozený. Věděl jsem přece, že beru zázrak naší doby (jak to nazývali mí přátelé). Během dalších dnů jsem však pozapomněl na údajné zázračné účinky »léku« (hektické natáčení totiž pokračovalo stejně jako před terapií) a drahé tablety polykal zcela automaticky. Mé vědomí i podvědomí zapomnělo. Víra v zázrak ochladla. Únava, vyčerpání, roztěkanost tu byly zpátky. Jen já byl chudší o 96 dolarů. A bohatší o poznání, že vážně potřebuji pořádný odpočinek.

CHYTRÉ DROGY PODLE NEUROLOGA

Po návratu jsem si užil pořádné regenerace sil na chalupě. Přesto jsem potřeboval vědět víc. Pokud možno všechno. Obcházel jsem lékárny. Sbíral informace. Pročítal reklamní stránky tiskovin: Posilte svoji vitalitu! Bojujte proti únavě! Zvyšujte svoji výkonnost a koncentraci! Stimulujte mozkovou činnost! Posiluje duševní a fyzické schopnosti organismu! Cesta vzhůru! Elixír života!

Tak přeci by chytré drogy měly být zázrak? Resumé tohoto dilematu »pro mne« shrnuje rozhovor s neurologem Motolské nemocnice MUDr. Alešem Tomkem.

• Pane doktore, proč chytré drogy? Existuje vůbec něco takového?

• Když se řekne chytré drogy, mohlo by to nabádat k tomu, aby se nějaké drogy braly. Tzv. chytré drogy jsou látky, které NEPOMÁHAJÍ zvýšit inteligenci, mohou ovšem pomoci lépe zvládnout složité řešení problémů. Z pohledu neurologa mohu říci, že tyto látky pomáhají zlepšit aktivitu nervových buněk – neuronů tak, aby lépe fungovaly, zvyšují jejich metabolismus.

• Proč ale chytré?

• Je pravda, že největší problém je určit, co znamená chytrý. Takže už jen určit, co to je chytrá droga, je velice složité. Řekl bych nedefinovatelné. V zásadě je chytrý ten, kdo je výkonný, kdo vydrží dlouho v aktivní mentální činnosti, ale zároveň si musí také hodně pamatovat. A to, že vyřeším rychle nějaký problém a pak si nepamatuji jeho řešení, nenaplňuje ten správný efekt. Z toho vyplývá už sám problém definovat chytrost. Chytrost nerovná se inteligence. Chytrost může být emoční – v jednání s lidmi, chytrost může být schopnost počítat, psát atp. To jsou ovšem pouze vlastnosti – segmenty – inteligence. Je to především filozofická otázka. Kdyby bylo po mém, chytré drogy bych pojmenoval jinak, nenaplňují totiž zcela přesně pojem chytrosti ani inteligence, proto může být pojem chytré drogy zavádějící.

• Dobrá, v čem je tedy hlavní efekt chytrých drog?

• Jak jsem již řekl, pomáhají zvýšit aktivitu neuronů, zlepšit jejich vzájemné propojení, aby byly v souhře. Ta souhra je však natolik složitá a systémů neuronů je v mozku tolik (zhruba 10 na dvanáctou), že pořádně nevíme, jak jsou zapojené. A tím, že zrychlíme jeden z nich, neznamená, že zrychlíme výkon celého systému. Navíc se nám celý buněčný obvod může zacyklit, čímž vlastně vyvoláme zkrat, podobně jako v elektrickém obvodu. To potom naopak může způsobit i vážné zdravotní problémy. Když se nám v motoru jedno kolečko točí rychleji, neznamená to, že motor funguje lépe, on se naopak může zaseknout a zadřít. Uživatel chytrých drog pozná efekt asi nejlépe stran rychlosti výkonu mozku. Bohužel víme, že práce kvapná, málo platná.

• Mluvil jste o uživateli. Znamená to, že chytré drogy jsou zde volně dostupné? Prostě přijdu do lékárny, řeknu, že potřebuji chytrou drogu, a oni mi něco dají?

• (Smích) Takhle to úplně nefunguje. Ty nejúčinnější chytré drogy, tzn. látky, které zrychlují činnost nervových buněk – zvyšují psychomotorické tempo, tak tyto látky jsou většinou velmi nebezpečné a patří mezi ně klasické tvrdé drogy, jako je pervitin a kokain. Tyto drogy samozřejmě volně dostupné nejsou, ovšem budou v tomto směru možná nejúčinnější – člověka udrží v bdělém stavu, tudíž jsou nejefektivnější. Věřte, že tím v žádném případě nedávám návod k užívání drog. Právě naopak! Tyto látky nezvýší chytrost! U většiny drog, jež zrychlují aktivitu, je problém v tom, že nezlepšují pozornost a paměť. Mozek sám je automaticky naladěn na nejvyšší výkon, když je v bdělém stavu a plné funkční aktivitě. Co se týče zkvalitnění výkonu (tzn. nejen rychlosti reakcí, ale i zvýšení paměti), je to tak neměřitelná hodnota, že nikdo není schopen říci, že na to nějaká látka funguje. Existuje v tomto směru sice spousta látek, u žádné z nich však nebyl prokazatelně zjištěn dlouhodobý léčivý efekt. Vždy záleží především na tom, co si právě člověk subjektivně myslí, v jakém je stavu, jak se mu daří – a to nejde měřit.

Potom máme spousty látek, které se používají, aby se zvýšila metabolická aktivita neuronů. To je krásně měřitelný parametr třeba na pokusných zvířatech a buněčných tkáních. My si můžeme tu buňku rozebrat a měřit její jednotlivé parametry – jak rychle vedou vzruchy, jak rychle jsou schopny regenerovat, ale nikdy to nemůžeme měřit v onom celku, jak je zapojen mozek. Neurčí to celkový výkon. Takže tyto látky se používají u poruch mozku, kdy léčíme nějakou nemoc, ať už je to demence, nebo stav po mozkové operaci, mozkové mrtvici. Tam můžu samozřejmě lépe měřit nějakou funkci, která je zrušená nemocí, a za jak dlouho se funkce navrátí. Zdravý mozek má vlastní regenerační schopnost, takže nemůžeme měřit jenom účinek té látky, ale i přirozenou regenerační schopnost. V těchto pokusech nevyšla žádná z těchto látek tak, že by byla statisticky nějak významně pozitivní.

Inteligence a chytrost jsou už zřejmě dány člověku napevno. Snaha uměle ovlivnit inteligenci je stará jako lidstvo samo. Stále však chybějí přesvědčivé důkazy a laická snaha po zvýšení chytrosti může snadno skončit drogovou závislostí.

• Takže to můžeme chápat tak, že chytré drogy nefungují? Že je to pouze obchodní tahák? Že vůbec neexistují?

• Tzv. chytré drogy, které jsou volně prodejné, jsou vlastně jen vitaminové preparáty nebo doplňky standardní výživy. Jsou to třeba látky v běžných energetických nápojích. Asi nejběžnější jsou kofein, taurin, potažmo nikotin. Můžete mi to zazlívat, ale i nikotin stimuluje. Všechny látky známé jako smart drugs (i ty nejmodernější), které nedávno pojišťovna začala hradit pacientům, působí na podobném principu jako nikotin.

• Vrátím se ještě do minulosti. V 60. a 70. letech, kdy se tento fenomén objevil na západě, užívali podle svědků tyto přípravky někteří vrcholní představitelé předvoje dělnické třídy. Pomáhaly jim?

• Jestli jim pomáhaly, tak už z toho, jak vládli, je vidět, že ten efekt nebyl úplně dokonalý. Že inteligence a chytrost, kterou jim to zvedlo, nebyla dostatečně zvednutá.

• O jaké látky tehdy mohlo jít? Nenamluvíte mi, že soudruzi z ÚV šňupali kokain nebo si nitrožilně aplikovali pervitin…

• Myslím, že užívali látky ze skupiny nootropika a cognitiva, která se později dostala na trh pro lidi s mozkovým postižením, po mrtvicích, pro lidi s demencemi.

• Jste pro uvolnění většiny chytrých drog do prodeje bez lékařského receptu?

• Osobně jsem pro to, klidně uvolnit nootropika – látky, jež zvyšují jednotlivou metabolickou aktivitu neuronů. Nežádoucí účinky jsou natolik malé, že třeba Piracetam či Enerbol by mohly být klidně volně dostupné.

• Nechceme-li podlehnout chemii, a přesto bychom rádi zlepšili činnost svých neuronů, měli bychom podle vás dbát na správnou výživu. Navíc již naše babičky možná nevědomky dbaly o naši inteligenci.. Stačila malá lžička rybího tuku.

• Když se to vezme v širším měřítku, tak právě třeba rybí tuk je látkou, která napomáhá regeneraci neuronů, tzn. je »chytrou drogou«, ale stejně tak chytrou drogou je i šťavnatý biftek a zeleninová obloha.

ROZDĚLENÍ CHYTRÝCH DROG Z POHLEDU NEUROLOGIE

Nepodávají se při normálním stavu intelektu jedince. Používají se na napravení, zpomalení chátrání nervového systému při různých neurodegenerativních onemocněních (demence, stavy po cévních mozkových příhodách, aterosklerotická encefalopatie – klasická skleróza atd.). Vyčleňujeme následující skupiny, v nichž mají jednotlivé léky v různé míře oba účinky.

NOOTROPIKA

Zlepšují využití glukózy a kyslíku v neuronech (zvyšují rezistenci neuronů proti nedokrvení), jsou vhodná pro náhle vzniklé stavy zejména po cévních mozkových příhodách a všechny jsou na recept. Patří sem Piracetam (Geratam, Oikamid, Pirabene, Nootropil, Pyramem), Pyritinol (Enerbol, Encephabol), Clomethiazol (Heminevrin), Nicergolin (Sermion), Dihydroergotoxin (Secatoxin Forte, DH Ergotoxin Léčiva) a výtažky s Ginkgo Biloba (Tanakan, Tebotan).

KOGNITIVA

Zlepšují pozornost, schopnost učení a paměť – účinkem je podpora acetylcholinového metabolismu (jeho suplementace nebo blokování enzymu, který ho odbourává – acetylcholinesteráza). Jsou vhodná spíše pro chronické stavy s pomalým úbytkem intelektových schopností (v zásadě první dva u Alzheimerovy nemoci), stojí minimálně 3000–5000 Kč měsíčně a od nového roku je hradí zdravotní pojišťovny. V této skupině můžeme najít Rivastigmin (Exelon), Donezepil (Aricept), Lecithin.

STIMULANTIA

Zatím není známé žádné léčivo, které by posilovalo přímo bdělost a nahrazovalo tak spánek. Tato léčiva brání usnutí tím, že urychlují psychomotorické tempo. Usnadňují vnímání většího množství podnětů, a zvyšují tak kvantitu výkonu, nikoli kvalitu. Jejich účinkem je stimulace zejména adrenergních a noradrenergních neuronů v centrální nervové soustavě (sympatomimetika). Pozor na riziko závislosti! Nyní se prakticky jako léky nepoužívají. Patří sem Phenmetrazin (Fenmetrazin Slovakofarma), Amfetamin (není v ČR registrován jako lék), Memantin (Akatinol Memantine), Modafinil (Modiodal), kokain, pervitin.

POVZBUZUJÍCÍ LÁTKY A DOPLŇKY

• Existuje několik vitaminů, které jsou klasifikovány jako antioxidanty, zejménavitaminy E, C a A (betakaroten). U antioxidantů se hovoří o tom, že zpomalují proces stárnutí a chrání mozkové buňky před poškozením. Doporučené dávky se velmi různí. Pozor na skutečnost, že vitamin A je toxický, pokud je překročena maximální dávka.

• Vitamin B. Existuje dvanáct druhů vitaminu B, přičemž u čtyř z nich byl prokázán příznivý vliv na nervový systém. Thiamin (B1) je také pokládán za antioxidant. Niacin, kyselina nikotinová (B3), pomáhá zlepšovat paměť a bojovat proti stresu. Pyridoxin (B6) pomáhá mozku vyrábět neuropřenašeče, které jsou životně důležité pro správnou funkci mozku. Je toxický. Cyanokobalamin (B12) je užitečný při boji s únavou, protože pomáhá uvolňovat energii z potravy. Nejlepší je užívat všechny tyto vitaminy jako Bkomplex.

• Ženšen. Čínská medicína používá kořen ženšenu úspěšně již nejméně 4000 let a během této doby měl v lékařství několik různých použití. Léčil únavu, krevní tlak, nespavost a kupodivu někdy i rakovinu. V lékařských kruzích se všeobecně usuzuje, že nemá žádné specifické použití, takže ho lidé užívají z mnoha různých příčin. Stres a únava patří k těm nejčastějším. Dále reguluje hladinu cukru v krvi a srdeční činnost, zlepšuje průtok krve a metabolismus. Často se o něm hovoří jako o »zázračném léku«. Vzhledem ke své dlouhé tradici užívání je ženšen dostupný v několika různých formách: v prášku, pastách, tabletách, ženšenovém čaji a ve vlastním kořenu. Čaj a výtažky jsou nejlepší formou užití, protože aktivní složky proniknou do krve rychleji. Oba produkty mají trochu hořkou chuť. Nejsilnější jsou korejský nebo sibiřský ženšen, zatímco americký je nejslabší. Účinky lze pozorovat po dvou měsících pravidelného užívání.

• Gotu-kola. Další východní medicínský »zázrak« je rostlina, která se používá k léčení ran a k různým druhům poškození kůže. Věří se také, že ovlivňuje funkci mozku tím, že redukuje stres a úzkost. Gotu-kola má mírný sedativní účinek. Rostlina byla jen velmi málo vědecky zkoumána (na rozdíl od ženšenu a Ginkgo biloba), ale alespoň jedna studie prokazuje zlepšování soustředění. Lze zakoupit v obchodech se zdravou výživou v rozličných formách. Rostlina svými účinky velmi podobná Gotu-kole je Fo-ti-tieng, která může být použita namísto Gotu-koly.

• Kofein. Předpokládá se u něho, že všeobecně zlepšuje fungování organismu. Je ale návykový, a pokud je užíván v tabletách, měl by být považován za drogu. Výzkum účinků kofeinu přináší různé výsledky: někteří tvrdí, že fungování zlepšuje, jiní, že ho ve skutečnosti snižuje. Jisté je to, že v něj denně věří mnoho milionů lidí. Může způsobit vážné abstinenční příznaky jako migrény a přehnané užívání může vést ke stavu nepříliš vzdálenému úzkostné neuróze.

• Aminokyseliny. Jsou nezbytné pro stavbu neuropřenašečů v našem mozku. Malé množství aminokyselin ve stravě může vést k únavě a nedostatku soustředění. Jejich přísun by měl být sledován, zejména je-li člověk vegetarián s velmi nízkým příjmem tuků (strava s nízkým obsahem tuků někdy postrádá proteiny). Fenylalanin je nejobvyklejší z kyselin podporujících mozkovou činnost, pomáhá bojovat proti stresu a zároveň může zvednout náladu a čilost. Existuje také několik dalších aminokyselin, jako je Glutamin, Arginin, Tryptofan a Taurin, ale jejich bezpečnost a užitečnost nebyla dostatečně popsána. Pouze budoucí výzkum ukáže možnost používání těchto látek jako bezpečných nootropikantů.

• Byliny. Byliny jsou patrně nejkontroverznější látky používané na podporu mozkové činnosti, protože navzdory svým účinkům mají malé vědecké zázemí. Ačkoli lidé z lékařské profese nemusí popírat účinnost bylin, zpravidla je nedoporučují, pokud aktivní složka v bylině není známa současně i s jejími účinky. Toto se ovšem týká pouze západní medicíny. Můžeme se zde řídit především lidovou moudrostí. Míchání bylin je považováno za zásadní. Bylinkáři prohlašují, že mnoho bylin má samo o sobě malý účinek, ale v kombinaci se zvyšuje.

• Cholin a lecitin. Lecitin a cholin jsou předchůdci acetylcholinu (v ten se v těle mění), který přenáší elektrické impulsy do mozku. Prokázalo se, že u normálních lidí zlepšují krátkodobou paměť. Obě tyto živiny nabízejí v zásadě stejný účinek, ale můžete ho dosáhnout pomocí menších dávek cholinu, protože veškerý lecitin se nepřetváří v acetylcholin. Oba by měly být užívány s vysokými dávkami vitaminu B5, který pomáhá přeměně na acetylcholin. Cholin může způsobit rybí zápach (lze se mu vyhnout pojídáním jogurtu). Oba lze zakoupit v prodejnách zdravé výživy ve formě tekutiny nebo kapslí.

• Ginkgo biloba. Zvyšuje oběh krve i v těch nejmenších žilkách v mozku a jeho účinky by mohly podporovat zlepšení paměti, rychlost úsudku a čilost. Výtažek z Ginkgo biloba je také přijímán lékařskou veřejností v Evropě a lékaři je hojně předepisován. Kromě jiných vlastností je také antioxidantem a pomáhá mozku vytvářet si vlastní pohonnou látku zvanou ATP (Adenosin). Ginkgo biloba se většinou podává v tekuté formě, ale je k dispozici také ve formě prášku. Složka, na kterou je třeba se soustředit při vybírání ginkgo produktů, je ginkgo flavonoid nebo ginkgo heteroside. Čím více je tato složka přítomna, tím je výrobek lepší. V lékařské literatuře nejsou známy žádné postranní účinky. Účinky jsou obvykle zaznamenatelné po dvou až třech týdnech pravidelného užívání (někdy to ale může trvat i dva měsíce).